Nastavení cookies

Při poskytování služeb využíváme soubory cookies. Pro personalizovaný zážitek z nákupu udělte prosím souhlas se zpracováním všech typů cookies.

(více)
Jsou nezbytné a důležité pro provoz a fungování základních funkcí e-shopu a nelze je vypnout. Jedná se např. o správu košíku a přihlášení. Bez těchto cookies nebude web fungovat.

(více)
Umožňují nám lépe chápat chování uživatelů pro další zlepšování poskytovaných služeb. Jedná se např. o počítání návštěv jednotlivých stránek, kolik času na nich strávíte a zda provedete předem stanovenou akci.

(více)
Shromažďují informace o návštěvnosti stránek se zbožím či službami za účelem pozdější propagace skrze nás či reklamní systémy a poskytování obsahu odpovídajícímu Vašemu zájmu.

Více informací o ukládání souborů cookie

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) neboli Babské ucho

Šalvěj je odvozeno z latinského slova „salvare“ – spasit, vyléčit.

 

Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu. Kvete fialově a občas bíle v květnu až červenci. Proti sobě stojící listy mají stříbřitý povlak a šíří trochu hořkou, kořenitou vůni. Pochází z oblasti Středozemí a Malé Asie.

K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Egyptě. Do střední Evropy a dnešního Česka se tato bylina dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy začala být hojně pěstována v klášterních zahradách. V Česku její obliba stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.

 

ŠALVĚJ V KUCHYNI

Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská stejně často jako petrželka. Také divočina je chutnější, když do ní přidáme kousek šalvěje.


ŠALVĚJ V LÉČITELSTVÍ

Šalvěj se používá též v léčitelství pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení, zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v klimaktériu nebo v pubertě. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání.


ŠALVĚJ V KOSMETICE

Žádaná je šalvěj také v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti.

Odvar z 200 g šalvěje na jeden litr vody se přidává do osvěžující koupele. Lidé se slabými nervy, ba i ženy s nemocnou dolní částí těla, měli by si dávat sedací šalvějovou koupel.

Po bodnutí hmyzem přiložíme rozdrcený list.

Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev.

Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné.

Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu).

 

Rostlina se nesmí používat ve velké množství. Obsahuje malé množství thujonu, který je jedovatý.

Šalvěj snižuje produkci mateřského mléka (laktaci)

Zdroj: cs.wikipedia.org